2. Za dávných času Světci vytvořili Proměny tak, že sledovali řád přirozené sudby a tak založili Cestu nebe. Pojmenovali Jin a Jang a tak vyjádřili Cestu země. Pojmenovali měkké a tvrdé a tak vyjádřili Cestu člověka. Pojmenovali humanitu a spravedlnost, pak spojili ty tři génie a zdvojili je, proto jsou hexagramy tvořeny proměnami vždy šesti čar. Tyto čáry se dělí na jinové a jangové. Využívajíc formy přerušených a plných čar, je diagram hexagramu posléze dokončen proměnami šesti pozic.
3. Nebe a země mají určeny polohu, hory a jezera spojuje pára, bouře a vítr se navzájem podněcují, voda a oheň se navzájem neruší, takové jsou vztahy osmi trigramu. Počítání minulosti je v souladu s pohybem času, znát budoucí znamená předcházet mu. Proto jsou Proměny založeny na usuzování předjímavém.
4. Bouře [Čen] vyvolává pohyb, vítr [Feng] rozhání, déšť [Ju] zalévá, slunce [Ž'] vysušuje, trpělivost [Ken] zastavuje, radost [Tuej] rozveseluje, síla [Čchien] vládne, vstřícnost [Kchun] ochraňuje.
5. Nebeský vládce vzchází z trigramu Lej Bouře, sjednocuje v trigramu Sun, zjevuje se v trigramu Li, podrobuje si v trigramu Kchun, sděluje potěšení v trigramu Tuej Radost, bojuje v trigramu Čchien Síla, pracuje v trigramu Kchan, dozrává v trigramu Ken.
Deset tisíc věcí vychází z trigramu Lej Bouře. Trigram Lej Bouře znamená východ. Dosahují naplnění ve znamení Sun. Trigram Sun znamená jihovýchod. Napněním nazýváme ryzí dokonalost. Znamení Li je jasnost. Deset tisíc věcí se vidí navzájem. Je to trigram jihu. Světci naslouchali podnebesí tváří k jihu. Obraceli se ke světlu a tak vládli. Odtud to vše. Znamení Kchun je země. Ta živí deset tisíc věcí. Proto se praví: Všechno slouží ve znamení Kchun. Znamení Tuej je pravý podzim. Ten je potěšením desetitisíce věcí. Proto se praví: Potěšlivá slova jsou ve znamení Tuej.
Válka se vede ve znamení Čchien. Čchien je trigram severozápadu. Míní se tím, že se tu sráží Jin a Jang. Znamení Kchan je voda. Je to trigram pravého severu. Je to znamení práce. Deset tisíc věcí se k němu vrací. Proto se praví, Práce je ve znamení trigramu Kchan. Znamení Ken je trigram severovýchodu. V něm všechny věci končí i zase začínají. Proto se praví: Dokončuje se ve znamení Ken.
6. Magické je to, co vyjadřuje ono zázračné působení na deset tisíc věcí. Nic tak nerozhýbe deset tisíc věcí jako Bouře. Nic tak nerozmetá deset tisíc věcí jako Vítr. Nic tak nevysuší deset tisíc věcí jako Oheň. Nic tak nepotěší deset tisíc věcí jako Jezero. Nic tak nezavlaží deset tisíc věcí jako Voda. Nic tak nenaplní konec i začátek deseti tisíce věcí jako Ken Stání. Proto Voda a Oheň se navzájem doplňují, Bouře a Vítr se navzájem neruší, Hory a Jezera se prostupují. Potom jsou možné změny a proměny, jimiž dochází deset tisíc věcí svého naplnění.
7. Čchien je síla. Kchun je oddanost. Čen je pohyb. Sun je vnikání. Kchan je nebezpečí. Li je krása. Ken je stání. Tuej je potěšení.
8. Čchien dělá koně, Kchun dělá krávu, Čen dělá draka, Sun dělá kohouta, Kchan dělá prase, Li dělá bažanta, Ken dělá psa, Tuej dělá ovci.
9. Čchien dělá hlavu, Kchun dělá břicho, Čen dělá nohu, Sun dělá kyčel, Kchan dělá ucho, Li dělá oko, Ken dělá ruku, Tuej dělá ústa.
10.Čchien je nebe a proto je nazýváme otcem. Kchun je země a proto je nazýváme matkou. Ve znamení Čen dojde ke spojení s mužským a proto jej nazýváme nejstarším synem. Ve znamení Sun dojde ke spojení s ženským a proto jej nazýváme nejstarší dcerou. Ve znamení Kchan podruhé dojde ke spojení s mužským a proto jej nazýváme druhorozeným synem. Ve znamení Li pdruhé dojde ke spojení s ženským a proto jej nazýváme druhorozenou dcerou. Ve znamení Ken potřetí dojde ke spojení s mužským a proto jej nazýváme nejmladším synem. Ve znamení Tuej potřetí dojde ke spojení s ženským a proto jej nazýváme nejmladší dcerou.
11. Čchien představuje nebe, představuje kruh, představuje vládce, představuje otce, představuje nefrit, zastpuje kov, představuje chlad, představuje led. Zastupuje sytou červeň, představuje dobrého koně, představuje starého koně, představuje vyhublého koně, představuje divokého koně, představuje ovoce stromu.
Kchun představuje zemi, představuje matku, představuje látku, představuje kotel, představuje šetrnost, představuje vyrovnanost. Zastupuje tele s krávou, představuje velký vůz, představuje tvar, představuje množství, představuje jho. Pokud jde o zemi představuje černou.
Čen představuje hrom, představuje draka, představuje temně žlutou, představuje rozlehlost, představuje velkou cestu, představuje nejstaršího syna, představuje rozhodnou prudkost, představuje zelený mladý bambus, představuje rákos a třtinu. Pokud jde o koně představuje toho, který nejkrásněji řehtá, má bílou zadní nohu, má silné nohy, má hvězdu na čele. Pokud jde o plodiny představuje ty dvouleté, ty co jsou nakonec nejsilnější, ty co jsou nejbujnější a nejsvěžejší.
Sun představuje strom, představuje vítr, představuje nejstarší dceru, představuje šňuru a míru, představuje řemeslníka, představuje bílou, představuje délku, představuje výšku, představuje pokrok a ustup, představuje nerozhodnost, představuje pach. Pokud jde o lidi představuje holohlavé, představuje širokolebé, představuje ty s rozšířeným bělmem. Zastupuje ty, kteří jsou blízko trojnásobného zisku na trhu. Koneckoncu je to znamení prudkosti.
Kchan představuje vodu, představuje vodní příkopy a kanály, představuje temné skrýše, představuje zahýbání a ohýbání, představuje luk a kolo. Pokud jde o lidi představuje těžkou melancholii, představuje nemoci srdce, představuje bolesti ucha. Je to trigram krve, představuje rudou barvu. Pokud jde o koně, pak představuje ladnou šiji, představuje nezkrotné srdce, představuje svěšenou hlavu, představuje utlá kopyta, představuje klopýtání. Pokud jde o vozy představuje množství závad. Zastupuje průchodnost, představuje měsíc, představuje zloděje. Pokud jde o stromy představuje tvrdou a bytelnou dřeň.
Li představuje oheň, představuje slunce, představuje blesk, představuje prostřední dceru, představuje štít a přilbu, představuje kopí a meč. Pokud jde o lidi představuje velká břicha. Je to trigram suchosti. Zastupuje vodní želvu, představuje kraba, představuje hlemýždě, představuje mušle, představuje suchozemskou želvu. Pokud jde o stromy představuje ty, které jsou shora suché.
Ken představuje hory, představuje stezky, představuje kameny, představuje dveře či vrata, představuje ovoce a divoké plody, představuje dveřníka či eunucha, představuje prst, představuje psa, představuje krysu, představuje všechno co má černý zobák. Pokud jde o stromy představuje ty, jež mají tvrdé a četné články.
Tuej představuje jezera, představuje nejmladší dceru, představuje čarodějnice, představuje ústa a jazyk, představuje zničení a rozlámání, představuje spojení a rozluku. Pokud jde o zemi představuje tu tvrdou a slanou. Zastupuje konkubinu, představuje ovci.
1. Nebe je nahoře, země je dole, tak jsou stanoveny první hexagram Čchien a druhý hexagram Kchun. Rozvrhem toho, co je nahoře, a toho, co je dole, je dáno vznešené a nízké. Pohyb a klid jsou tu stále, různí se tvrdé a měkké. Rozličné způsoby se podle povahy druží, věci se podle typu liší. Takto se rodí šťastná a nešťastná znamení. Na nebi tvoří se symboly, na zemi tvoří se tvary. Takto se vyjevují změny a proměny.
Proto se tvrdé a měkké čáry k sobě přiřazují, takto se k sobě přidává osm trigramů. Hromem a bleskem bubnují, větrem a deštěm svlažují, sluncem a měsícmem putují kruhem, zimou a žárem se střídají.
Způsobem prvního hexagramu Čchien je mužství, cestou druhého hexagramu Kchun je ženství. Hexagram Čchien zná veliké početí, hexagram Kchun věci se dotvářejí. Hexagram Čchien pozná svou spontánnost, hexagram Kchun osvědčí vstřícnost. Spontánnost vede k spontánnímu poznání, vstřícnost vede k spontánímu následování. Spontánní poznání vede k získání přízně, spontánní následování vede k úspěchu. Náklonnost přináší možnost dlouhého trvání, úspěch přináší možnost velikosti. V schopnosti dlouhého trvání je Síla Světců, v schopnosti stát se velkým je Dílo Světců.
Je-li tu ona spontánnost a vstřícnost, pak je ve světě dosahováno Řádu Li. Je-li ve světě dosaženo Řádu, pak je zjednáno místo v jeho středu.
2. Světci uspořádali trigramy a zkoumali symboly v nich obsažené, načež připojili své komentáře, aby vysvětlili šťastná a nešťastná znamení. Jak se k sobě řadily tvrdé a měkké čáry vytvářely změnu a vývoj.
Proto jsou šťastná a nešťastná znamení symboly ztráty či zisku. Proto jsou znamení škody a pohany symboly smutku a úzkosti.
Změna a vývoj jsou symboly pokroku či ústupu. Tvrdá a měkká jsou symboly dne a noci. Pohyb šesti čar je cestou tří pólú.
Proto je místo, v němž se ušlechtilý člověk nachází, dáno pořadím Proměn, a to, s čím si radostně pohrává jsou výroky čar. Proto ušlechtilý člověk dokud je v klidu pozoruje symboly a hraje si s jejich výroky, jakmile vyrazí zkoumá jejich změny a pohrává si s jejich sudbou. Takto mu nebesa skýtají pomoc a ochranu a jeho čeká jen štěstí a ve všem se mu bude dařit.\pozn{V tomto odstavci činí překladateli potíže slovo WAN. To slovo znamená hrát si s něčím, s něčím si pohrávat, ale také něco kontemplovat, meditovat nad něčím, něco radostně, svibodně vážit a číst.}
3. Výroky hexagramů vypovídají o tom, co je v symbolech. Výroky čar vypovídají o tom, co je ve změnách čar.
Znamení štěstí a neštěstí vypovídají o ztrátách a ziscích, jež nás čekají, znamení škody a pohany vypovídají o drobných potížích. Žádná hana znamená, že jsme dosti dobří na to, abychom napravili co se stalo.
Tak rozřazení na vznešené a nízké je dáno již v postavení čar, uspořádání velkého a malého je dáno v hexagramu, rozlišení štěstí a neštěstí je dáno ve výrocích.
Smutek nad škodou a pohanou existuje na hranici [mezi štěstím a neštěstím], vyburcování k žádné haně existuje v lítosti.
Proto jsou hexagramy malé a velké, proto jsou výroky varovné či ulehčující. Pokud jde o výroky, ty ukazují jen směřování.
4. Proměny jsou analogické nebi a zemi a proto dokáží bezezbytku obsáhnout cestu nebe a země. Zvedáme hlavu, abychom pozorovali nebeská znamení, skláníme hlavu, abychom zkoumali zemský pořádek. Takto poznáváme příčiny tmy a světla, tak sledujeme počátek i konec všeho, tak poznáme vysvětlení smrti i života. Soustředění Dechu Čchi dělá věci, plynutí ducha dělá změnu, takto poznáme pravou podobu ducha i duše.
Tak podobné nebi a zemi nejsou v rozporu s nimi, chápou úplnost desetitisíce věcí a po svém způsobu pořádají svět, pročež se nedopouští chyb. Jdou s sebou, ale nenechávají se unášet proudem, radujíce se z nebe a chápajíce osud, nepodléhají smutku. Kdo je spokojen se svým místem, je plný lidskosti a proto schopný milovat.
Zahrnujíce všechen vývoj nebe a země, nechybují sledujíce podoby deseti tisíce věcí, nepominou žádnou. Pronikajíce k cestě dne a noci, rozumějí. Proto duch nemá místo a Proměny nemají tělo.
5. Jednou Jin a jednou Jang, tomu se říká Cesta. Na tom je založena dokonalost pokračování, na tom je založena přirozenost čehokoli ukončeného.
Lidský člověk to potká a nazve je lidskostí, vědoucí člověk to potká a nazve je věděním, prostý lid to užívá denně, aniž si to uvědomoval, proto je Cesta ušlechtilého člověka tak vzácná.
Projevuje se lidskostí, ale tají svou činnost. Hýbe všemi věcmi, aniž sdílí starost světců. Nedostižná je jejich síla ve své hojnosti, nedostižné je jejich dílo ve své velkosti. Tou velkostí je míněno její bohatství, její každodenní obnovování.
Plození plození se jmenuje Proměna.
Stvoření symbolu se jmenuje Početí Čchien.
Opětování tohoto způsobu se jmenuje Přijetí Kchun.
Vyčerpání všech možností čísel a tím poznávání budoucnosti se jmenuje věštění, proniknout změnami se jmenuje čin. To nezměřitelné v Jin a Jang tomu se říká Duch.
6. Proměny jsou širé, jsou velké. Mluví-li se o dálce, tu nemá hranic, mluví-li se o blízkosti, tu je v ní klid a je v ní správnost, mluví-li se o prostoru mezi nebem a zemí, tu je v ní hotovo vše.
Hexagram Čchien, jeho klid k sobě soustředěný, jeho pohyb je přímý, proto je v něm ten mocný život.
Hexagram Kchun, jeho klid objímající, jeho pohyb je uzavírající, proto je v něm ten široký život.
Svou velkostí se řadí k nebi a zemi, změnami a jejich trváním se řadí k čtyřem ročním dobám, principy Jin a Jang se řadí ke slunci a měsíci, dokonalou spontánnosti a vstřícnosti se řadí k nejzazší Síle.
7. Mistr pravil: Proměny jsou ze všeho nejvyšší! Jsou to Proměny jimiž světci povyšují svou Sílu a rozšiřují své Dílo, vědění činí vznešenám, etiketa činí pokorným, vznešenost se podobá nebi, pokora se řídí zemí.
Nebe a země zřizují místo a v něm s dějí ony Proměny. Vypěstovaná přirozenost je branou k cestě a k spravedlivosti.
8. Světci uměli pozorovat všechno, co se jeví pod nebesy, a zvažujíce všechny ty tvary a podoby, zobrazili v symbolech, co bylo pro ně příznačné. Tomu se říká Symboly Siang.
Světci uměli pozorovat všechen ten pohyb pod nebesy a pozorovat jeho vztahy a souvislosti, aby uskutečňovali trvalý řád. Pak připojili komentář, aby tak rozhodli o jejich šťastných a nešťastných znameních. Tomu se říká Čáry Jao.
Hovoří o všech jevech pod nebesy a přece nemohou škodit. Hovoří o veškerém pohybování pod nebesy a přece nemohou zpusobit chaos.
Zvažovali a pak teprve hovořili, rokovali a pak teprve se přikročili k činu. Uvažováním a rokováním dokonali změny a vývoj.
9. Nebe je jedna, země je dva, nebe je tři, země je čtyři, nebe je pět, země je šest, nebe je sedm, země je osm, nebe je devět, země je deset.
Nebeských čísel je pět, zemských čísel je pět, tyto pětice navzájem korespondují a každé z čísel má svého společníka. Nebeský součet je dvacet pět, zemský součet je třicet. Celkový součet nebeských a zemských čísel činí padesát pět. To je to, co naplňuje změny a vývoj a co udržuje v činnosti duchy a duše.
Veliké číslo čítá padesát. Z toho se užije čtyřicet devět, jež se pak rozdělí na dvě části, jimiž se symbolizují Dvě, načež vytáhneme jeden, čímž se symbolizují Tři. A pak odebíráme po čtyřech, takto symbolizujíce čtyři roční doby. Zbylé zasuneme mezi střední prsty, abychom symbolizovali přestupný měsíc. Tak jako se po pěti letech opakuje přestupný měsíc, tak se také opakuje vyčlenění a zasunutí, čímž posléze obdržíme konečný hexagram.
Součet všech čísel účastných na vytvoření 1. hexagramu Čchien Početí je 216.
Součet všech čísel učastných na vytvoření 2. hexagramu Kchun Přijetí je 144.
To jest celkem 360, což odpovídá počtu dní v roce.
Součet všech čísel učastných v obou částech knihy je 11,520, což odpovídá počtu deseti tisíce věcí.
Proto je třeba čtyř operací, aby byla vytvořena Proměna, přičemž 18 takových změn tvoří hexagram.
Osm trigramů tvoří malou formu. Jejich rozvedením a rozšířením, přiřazovaním podle přislušných vztahů lze obsáhnout veškeré možné událostí, jež se mohou ve světě přihodit. Vyjevují ducha cesty a jednání ctnosti. Proto s nimi můžeme komunikovat a jejich prostřednictvím býti nápomocni Duchu.
Mistr pravil: Ten, kdo zná cestu změn a vývoje, ten poznal co dokáže Duch.
10. Proměny obsahují čtyři cesty světců:
V řeči oceníme jejich výroky, v jednání oceníme jejich změny, ve vynalézání nástrojú oceníme jejich symboly, v předvídání oceníme jejich věštby.
Proto ušlechtilý člověk, kdykoli se chystá něco udělat, kdykoli se chystá něco učinit, ptá se, a to vlastními slovy. Kniha přijímá jeho výzvu a odpovídá na ni jakoby ozvěnou. Nic jí není příliš vzdálené, ani příliš blízké, příliš tajemné, ani příliš hluboké, vždy rozezná věci, jež mají přijít. Kdyby v ní nebyla ona nejzazší esence světa, jak by mohla.
Změna je dosahována trojím a paterým úkonem, načež provedeme dělení a sčítání. Sledem těchto změn posléze vytvoříme znamení nebe a země. Dovršením jejich počtu poslézeme určíme symbol nebe a země. Kdyby v Knize nebyly samy změny nebe a země, jakže by to mohlo fungovat?
Proměny nemyslí, ani nezasahují. Zůstavajíce v tichém klidu, nehýbají se. Dostanou-li však popud, pak pronikají k příčinám světa. Kdyby v této Knize nebyl nejvyšší Duch, jakže by to mohla činit?
Toto jsou Proměny, jimiž dosahují Světci do nejtajnějších hlubin a zkoumají nejtajnější prameny. Neboť jen v hlubině lze proniknout k vůli světa, jen z nejtajnějších pramenů je možno uskutečnit konání ve světě, jediný duch spěchá bez uchvátanosti, a k cíli dospěje aniž tam přímo šel.
Mistr pravil: "Tímto se míní, že Proměny mají čtyři cesty světců."
11. Mistr pravil: Co vlastně činí Proměny? Proměny otvírají věci a dokončují konání. Zahrnují všechny cesty pod nebesy. Tak to je, toť vše. Proto světci jimi pronikají k vůli světa, jimi určují dílo světa, jimi řeší pochyby světa.
Proto je síla stonku řebříčku úplná a duchovní, proto je síla hexagramů pravoúhlá a poznávací, smysl čar je v proměnách a výpovědích. Světci takto omývali svá srdce a pak ustupovali do skrytu tajemství, nepřestávajíce sdílet s lidem jeho starost o znamení šťastná i nešťastná. Protože byli bytosti duchovní, znali co přijde, protože byli moudří, skryli to, co bylo. Kdo jiný by to vše mohl činit nežli ti, kdo už v starověku všemu rozuměli a vše znali, kdo vládli duchovní silou, aniž jí zabíjeli.
Takto se vyznali v cestách nebe, takto chápali příčiny lidí. Tak probudili věci duchovní dřív než jich využili ve prospěch lidí. Světci se postili a vystříhali se, aby dodali porozumění duchovní své síle.
Proto zavření brány nazvali Přijetím Kchun, otevření brány nazvali Početím Čchien. Jedno zavření, jedno otevření nazvali Změnou Pien. Její nekonečné odcházení a přicházení sem a tam nazvali Kontinuitou Tchung. Jejich projevení nazvali Symbolem Siang. Jeho tvar nazvali Nástrojem Čchi. Stanovy jejich využívání nazvali Pravidlem Fa. Jejich pravidelné užívání a využívání nazvali Duchem Šen.
Proto mají Proměny Veliký Pól Tchaj Ťi. Ten zrodil dva principy Liang I, dva principy zrodily čtyři symboly Siang, čtyři symboly zrodily osm trigramú Pa Kua.
Osm trigramů stanovilo šťastná a nšťastná znamení, štastná a nešťastná znamení zrodila veliké dílo. Proto není většího uplatnění symbolů nežli je nebe a země. Není větší změny v souvislosti nežli jsou čtyři roční doby. Není větších symbolů, nežli jsou slunce a měsíc, jež zavěšeny na obloze, vydávají světlo. Není větší vznešenosti nežli má ten, kdo je bohatý a vážený. Ve vynalézání věcí potřebných, ve vynálézání nástrojú k užitku celého světa není nad světce. V přebírání věcí spletitých, v luštění věcí tajných, v lovení v hlubinách, dosahování dálek, v určování znamení šťastných i nešťastných, v dodávání odhodlání celému světu není nad stonky řebříčku a želví krunýře. Proto nebe vytvořilo tyto duchovní věci, světci je vzali za vzor. Nebe a země se měnily a vyvíjely, světci je napodobili. Na nebi visely symboly, z nichž byla patrná znamení šťastná a nešťastná, světci je znázornili. Ze Žluté řeky se vynořil obraz, z řeky Lo se vynořily znaky, světci si je vzali za vzor. Proměny mají čtyři symboly, jimiž ukazují. A jsou k nim připojeny výroky, jimiž sdělují. A jsou tu vytčena šťastná a nešťastná znamení, jimiž rozhodují.
12. Proměny praví: "Z nebe přichází požehnání. To je štěstí. Všechno je dobré." Na to Mistr pravil: "Požehnání znamená pomoc. Nebe pomáhá tomu, kdo je ohleduplný ŠUN. Lidé poháhají tomu, kdo je dúvěryhodný SIN. Ten, kdo stojí v slově a myslí jen na to jak by bral ohled a navíc takto ctí své moudré, tomu pak pro toto i z nebe přichází požehnání věštěno je mu štěstí a vše se mu daří."
Mistr pravil: "Písmo nevyčerpá řeč, řeč nevyčerpá smysl, jaký tedy div, že smysl světců není vždy zjevný?"
Mistr pravil:"Světci vynalezli symboly, aby vyčerpali smysl, sestavili trigramy a hexagramy, aby vyčerpali podstatu a faleš. Načež připojili výroky, aby vyčerpali to, co chtěli říci. Zvládli všechny změny a jejich souvislosti, aby vyčerpali všechen užitek. Burcovali lidi, aby vyčerpali Duchovní sílu ŠEN.
Nejsou snad první hexagramy Početí Čchien a Přijetí Kchun tajemstvím celých Proměn I? Jakmile byly seřazeny Čchien a Kchun byly Proměny v nich ustaveny. Kdyby Čchien a Kchun byly zničeny, nebylo by v čem vidět Proměny. Kdyby nebylo možno vidět Proměny, pak by Čchien a Kchun nejspíš přestaly učinkovat.
Proto se jen tomu, co je nad tvary říká Cesta Tao, tomu, co je podřazeno tvaru, se říká Nástroj Čchi. Jak se to vyvíjí a uzpůsobuje, tomu se říká změna, jak se to přiřazuje a jak to postupuje, tomu se říká souvislost. Jak se to vezme a jak se to představuje světu, tomu se říká událost a dílo.
Tak jsou tu symboly! Světci byli s to vidět veškerou mnohost pod nebesy a zvažovat všechny ty tvary a podoby, načež symbolicky znázornili to, co bylo na těch věcech typické. Proto se tomu říká Symboly SIANG.
Světci byli s to pozorovat veškerý ten pohyb pod nebesy a nazírat spojení a souvislosti, aby uskutečňovali ten vzor a řád. A připojili výroky, aby rozhodli co jsou znamení šťastná a nešťastná. Proto se tomu říká Čáry JAO.
Obsáhnutí mnohosti světa existuje jen v hexagramech.
Burcování pohyblivosti světa existuje jen ve výrocích.
Vývoj a přizpusobení existuje ve změnách. Přiřazování a postupování existuje v jejich souvislosti. Jejich zduchovnělé pochopení existuje v člověku. Jejich mlčenlivé naplnění, nevyslovená víra v ně existuje v mravním jednání.
1. Osm trigramů se skládá do jistého pořadí, v nich jsou obsaženy symboly SIANG. Jestliže se v této následnosti zdvojují, jsou v nich obsaženy věštebné čáry JAO.
Tvrdé a měkké čáry se střídají a v tomto střídání je obsažena změna PIEN.
Připojené komentáře rozhodují o jejich významu a v tom je obsažen pohyb TUNG.
Šťastné a nešťastné znamení, znamení škody a hany vznikají v tomto Pohybu TUNG.
Tvrdé a měkké čáry se zakládají v Podstatě PEN, jejich změnyx a souvislosti souvisí s Časem ŠÝ.
Šťastná a nešťastná znamení spolu věčně zápolí. Cesta nebe a země zůstávají viditelné. Cesty slumce a měsíce zůstávají jasné. Pohyby nebe a země zůstávají v jediném.
Hexagram Čchien ve své pevnosti ukazuje lidem spontánnost I, hexagram Kchun ve své poddajnosti ukazuje lidem Pokoru ŤIEN.
Toto napodobují čáry. Toto zpodobují symboly.
Čáry a symboly se pohybují uvnitř, šťastná a nešťastná znamení se projevují navenek. To, co je třeba učinit, se jeví v změnách, pocity a mínění světce se projevují v komentářích.
Veliké síle nebe a země se nazývá Život. Veliký poklad Světce se nazývá Postavení. To, čím si toto své postavení uhájí, se nazývá Lid . To, čím kolem sebe shromažďuje lid, tomu se říká Statek. Pořádek v statcích a správnost ve výrocích, obecný zákaz konání toho, co je špatné, tomu se říká Spravedlivost.
2. Za dávných časů vládl celému světu Fu Si. Kdykoli zvedl hlavu pozorovoval znamení SIANG na nebi, kdykoli sklonil hlavu, pozoroval linie FA na zemi. Pozoroval kresby WEN ptactva a zvěře, jak se přizpůsobovaly místu TI. Když takto zblízka chápal sám sebe když takto zdálky chápal všechny věci, počal vytvářet osm trigramů, aby jimi pronikl k duchovním a osvíceným silám, aby jimi rozlišil podstatu deseti tisíce věcí. Vynalezl svazování provazů a tak vytvořil sítě k lovu zvířat i ryb. Toto odvodil z trigramu a 30. hexagramu LI čili Záření.
Fu Si zemřel a nastoupil Šen Nung. Osekal strom a vytvořil radlici, ohýváním dřeva vytvořil pluh. Celý svět naučil jak jimi obdělávat pole. Toto odvodil z 42. hexagramu I čili Přidání.
Uprostřed dne uspořádal trhy, na ně přivedl lid celého světa a shromáždil zboží celého světa, aby si je vyměnili a zase rozešli. Tak každý dostal to, co chtěl. Toto odvodil z 21. hexagramu ŠÝ-CHUO čili Žvýkání.
Šen Nung zemřel a nastoupili Žlutý císař, Jao a Šun. Pronikli k změnám, aby se lid nevyčerpával, rozvíjeli je svým duchem tak, že lid byl spokojen. Když se Proměny vyčerpali, přišla změna, každá změna souvisela s další změnou, v této souvislosti změn bylo trvání. Takto jim byla nebesa nápomocna a byla znamení šťastná a všemu se dařilo. Žlutý císař , Jao a Šun oblékli svrchní a spodní šat a tak byl svět řádně spravován. Toto odvodili z 1. hexagramů Čchien čili Tvoření a z 2. hexagramu Kchun čili Přijetí.
Hloubili kmeny stromů a dělali z nich lodě, opalovali je a tak vyráběli vesla. Užitek z lodí a vesel byl v tom, že spojoval ty, kdo dosud neměli spojení, takto se mohli dostat daleko a to prospívalo světu. Toto odvodili z 59. hexagramu CHUAN čili Rozptýlení
Zapřahali voly a sedlali koně, tak mohli převážet těžké nákladfy na velké vzdálenosti a to rovněž prospívalo světu. Toto odvodili ze 17. hexagramu SUEJ čili Následování.
Zdvojovali dveře, závory a klepadla, aby se tak vypořádali s nezvanými hosty. Toto odvodili z 16. hexagramu JU čili Nadšení.
Sekali dřevo a vyráběli palice, hloubili zem a dělali moždíře. Z moždířů a palic měli společný užitek lidé celého světa. Toto odvodili z 62. hexagramu SIAO-KUO čili Převaha malého.
Ohývali dřevo a vyráběli luky, opalovali dřevo a vyráběli šípy. Luky a šípy naháněli hrůzu celému světu.Toto odvodili z 38. hexagramu KCHUEJ čili Vzdálení.
V nejdávnějších dobách se bydlilo v jeskyních a v pustině. Později světci toto vyměnili za paláce a domy s hřebennými trámy nahoře a střechou pod nimi, aby chránily proti větru a dešti. Toto odvodili z 34. hexagramu TA-ČUANG čili Veliká moc.
Za dávných časů se mrtví pochovávali tak, že je zakrývali silnou vrstvou roští, pohřbívali je uprostřed pustiny, bez náhrobků, bez vysazování stromů, smuteční doba nebyla vymezována. Později světci to vyměnili za rakve a hrobky. Toto odvodili z 28. hexagramu TA-KUO čili Převaha velkého.
V nejdávnějších dobách vázali uzly a jimi vládli. Později světci to vyměnili za písmo a symboly. Úředníci jimi vládli. Veškerý lid byl tak pod dohledem. Toto odvodili z 43. hexagramu KUEJ čili Odhodlanost."
3. A tak jsou Proměny symboly Siang. Symboly Siang jsou vyobrazení. Výroky Tchuan jsou věcná rozhodnutí Cchaj. Čáry napodobují pohyb všeho pod nebesy.
Tak vznikají znamení šťastná Ťi a nešťastná Siung a objevují se slova o úhoně Chuej a škodě Wen.
4. Jangová znamení mají více Jin, Jinová znamení mají více Jang. Kde hledat příčinu? Jangová znamení jsou lichá, Jinová znamení jsou sudá.
V čem spočívá jejich síla a funkce? V Jangových znameních máme jednoho pána a dva poddané. To je cesta ušlechtilého člověka. V Jinových znameních jsou dva vládci a jeden poddaný. To je cesta malého člověka.
. . .
6. Mistr pravil: "Trigram Čchien (Nebe) a trigram Kchun (Země) jsou dveře do Proměn. Čchien reprezentuje všechno jangové. Kchun reprezentuje všechno jinové. Spojením sil Jin a Jang dostává tvrdost a měkkost svůj tvar. Tím se znázorňuje všechno nebeské a zemské. Tím se proniká k síle ducha a osvícení.
Jejich jména jsou sice různá, nikoli však přebytečná. Pakliže zkoumáme jejich druh, zdá se, že vyjadřují smysl minulosti.
Proměny osvětlují minulé a zkoumají budoucí. Ukazují zjevné a otvírají skryté. Předvádějí a udělují vhodná jména různým věcem, a jsou-li k tomu přidána správná slova a komentáře s rozhodnutími, vše je hotovo.
Označování jmény je malé, ale jejich rozrůznění je velké. Jejich smysl je dalekosáhlý, jejich komentáře jsou krásné, jejich slova někdy opisují kruhem a vždy míří do středu, jejich fungování vypadá prostě, ale zůstává tajemné. Tak oba mohou opravovat konání lidí a podávat zprávy, objasňující ztrátu či zisk.
7. Nebylo to uprostřed dávnověku, kdy Proměny začaly vzkvétat? A nebyli autory Proměn ti, kdo měli starost a trápení?
Proto ukazuje hexagram Stoupání Li (10) základy ctnosti, hexagram Skromnost Ťien (15) rukověť ctnosti, hexagram Návraty Fu (24) kmen ctnosti, hexagram Cheng (32) stálost ctnosti, hexagran Ubývání Sun (41) pěstování ctnosti, hexagram Přidání I (42) naplnění ctnosti, hexagram Tíseň Kchun (47) zkoušení ctnosti, hexagram Studna Ťing (48) umístění charakteru, hexagram Pronikání Sun (57) ustrojení ctnosti.
Hexagram Stoupání Li (10) pokojnou cestou dosahuje cíle, hexagram Skromnost Ťien (15) v pokoře září, hexagram Návraty Fu (24) při vší nepatrnosti se od jiných věcí liší, hexagram Trvání Cheng (32) při vší mnohotvárnosti nepřehání, hexagram Ubývání Sun (41) je přes prvotní obtíže snadný, hexagram Přidání I (42) roste do plnosti aniž ji zřizuje, hexagram Tíseň Kchun (47) je vyčerpávající a přece vede k spojení, hexagram Studna Ťing (48) trvá na svém a přece ovlivňuje, hexagram Pronikání Sun (57) pojmenovává a přece uchová v tajnosti.
Hexagram Stoupání Li (10) se projeví v pokojném konání, hexagram Skromnost Ťien (15) se projeví v pravidlech chování, hexagram Návraty Fu (24) se projeví v sebepoznání, hexagram Trvání Cheng (32) se projeví v jednotě ctnosti, hexagram Ubývání Sun (41) se projeví v oddálení věcí škodlivých, hexagram Přidání I (42) se projeví v rozvoji věcí prospěšných, hexagram Tíseň Kchun (47) se projeví v zmenšení nenávisti, hexagram Studna Ťing (48) se projeví v rozlišení toho, co je správné, hexagram Pronikání Sun (57) se projeví v uplatnění moci.
8. Proměny, to je kniha, kterou neodkládáme, její způsob se zakládá ve věčné proměně, v tom, že je vše změna a pohyb bez přestání, všechno se věčně přelévá těmi šesti místy, to, co je nahoře ani to, co je dole, není tu nastálo, měkké a tvrdé se mění, nic pevného či stálého z nich nelze odvodit, jejich adekvátnost je jen a jen ve změně.
Jejich vycházení a vcházení se řídí pravidly a jen vedoiu k poznání toho, čeho je třeba se vyvarovat, ať ve věcech venkovních či vnitřních.
Tak také objasňují příčiny starostí a trápení, nenajdeš v nich ani učitele ani ochránce, ale budou ti nablízku jako otec a matka.
Nejprve vezmi jejich výroky a snaž se pochopit kam směřují, tak se dobereš k jistým konstantám, bez toho pravého člověka však je marné cokoli zkoušet.
9. Proměny, to je kniha, v níž je důležité všechno od prvního do posledního. Šest čar se liší podle svého času a podle své povahy.
Základní čára se těžko rozeznává, ta horní snadno, tamto je kmen a toto je koruna stromu. Výchozí výroky vyslovují předpoklad, ty horní spějí k závěru.
Avšak máme-li prozkoumat podstatu rozmanitých věcí, máme-li rozlišit pravdu a lež, nedokážeme to bez těch čar uprostřed.
Vždyť chceme-li vědět co přetrvá, co zahyne, chceme-li znát znamení štěstí a znamení neštěstí, právě zde je můžeme poznat. A kdo je poznal, ten zkoumá jejich výroky a komentáře a takto probádá více než dost.
Čáry na druhé a čtvrté pozici mají sice stejnou účinnost, postavení však mají různé a tudíž i nestejnou povahu, druhá čára více velebí, čtvrtá čára více varuje, neboť je nablízku. Pro čáru, jež je svým způsobem slabá (měkká), není výhodné býti daleko. Proto je pro ni hlavní vyhnouti se škodě. Její předností je, že se nachází je ve středu dolního trigramu. \kom{Postavení čar se zde rozumí ve vztahu k páté čáře, jejíž postavení je dominantní. Více o páté čáře dále v textu.}
Třetí a pátá čára mají stejnou účinnost leč postavení různé. Třetí čára je většinou nešťastná, zatímco pátá čára přináší většinou úspěch. Toto je dáno úrovní vysokého a nízkého. Je-li na tom místě měkká čára, je to nebezpečné. Je-li na tomto místě tvrdá čára, je to výhra!
10. Proměny jsou kniha široká, velká a úplná, zahrnující cestu nebe, cestu člověka i cestu země. Ona shrnuje ty tři génie a jejich zdvojením dostává součet šest. Nic jiného oněch šest čar neznamená. Je to cesta tří génií.
V této cestě jsou obsaženy změny a přesuny, proto se praví: čára. Čáry jsou různého druhu, proto se praví: věc. I věci jsou různé, proto se praví: forma. Z výjimečných forem vzešla šťastná a nešťastná znamení.
11. Rozkvět Proměn se datuje do sklonku vlády dynastie Jin a vzestupu moci dynastie Čou. To byla doba zápasu krále Wena s tyranem Čouem. Proto se v komentářích hovoří o ohrožení, o tom jak nastolit mír a jak lehkomyslné bude svrženo. Cesta Proměn je nekonečně velká. Nepomine žádnou z veškerých věcí, úzkostlivě se stará o konec jako o začátek, v čemž je záruka, že se nestane škoda. Tak tomu se říká cesta Proměn.
12. Hexagram Čchien v sobě soustřeďuje největší sílu na celém světě. Jeho síla je v trvalé lehkosti, s níž předvídá nebezpečí.
Hexagram Kchun v sobě soustřeďuje největší přizpůsobivost na celém světě. Jeho síla je v trvalé prostotě, s níž předvídá překážky.
Ten, kdo dokáže rozveselit všechna srdce, ten, kdo dokáže obezřele vážit myšlení všech, určí šťastná a nešťastná znamení celého světa, dokončí to, co je světu třeba.
Proto uprostřed změn a vývoje, promluv a činů příznivá znamení ohlašují události šťastné, symboly slouží poznání věcí, věštění slouží poznání budoucnosti.
Nebe a země ustavili místa, světci dokončili možnosti, tak to, co lidé zosnovali, co duchové zosnovali, i prostý lid může sdílet.
Osm trigramů ze svých obrazců cosi sděluje, výroky čar cosi vypovídají z jejich polohy, tvrdé a měkké čáry se v nich střídají, tak lze uvidět štěstí a neštěstí.
Změny a přesuny promlouvají o prospěšnosti, štěstí a neštěstí se mění podle postavení. Protože láska a nenávist se napadají navzájem, rodí se štěstí a neštěstí, protože vzdálené a blízké se navzájem zmocňují, rodí se škoda a úhona. Ze vzájemného působení pravostí a nepravosti se rodí prospěch a škoda. Všeobecná postavení Proměn je, pakliže dokonce i blízké na sebe nedosáhne, stane se neštěstí, anebo se cosi poškodí, stane se škoda a přijde úhona.
Slova toho, kdo osnová vzpouru, jsou nestoudná. Slova toho, kdo v sobě chová pochybnost, jsou vyhýbavá. Slova šťastného člověka jsou úsporná, slova nejistého člověka jsou přebujelá. Slova člověka, který pomlouvá dobré, jsou povrchní, slova toho, kdo ztratil to, co si měl střežit, jsou křivá.